Operace asijských očí 

Asijská oční víčka

ve východní části Asie, v linii probíhající od severu k jihu, cca od úrovně 80. poledníku dále na východ (Mongolsko, Zadní Indie, Korea, Japonsko, Aljaška), mají lidé horní oční víčka lišící se od víček lidí bílé rasy. Tento tvar víček vznikal v průběhu statisíců let života v prostředí trvalých větrů, silného slunečního záření a prachu v ovzduší. Silný tukový polštář pod kůží horního víčka, malá oční štěrbina, chybějící rýha nad řasami, epikantus-kožní záhyb horního víčka, povislá kůže horních víček a z ní rezultující zúžení zorného pole jsou nejvýraznější rozdíly.

Vlivem stále se rozšiřujícího kontaktu obyvatel těchto oblastí se západní civilizací, přáli si někteří mít také víčka jako Evropané. Již v roce 1896 se japonský chirurg Mikamo pokusil jako první tomuto požadavku vyhovět. Od té doby přibývá stále více zájemců o "evropské oči" a také přibývá vzhledem ke zkušenostem metod, které tuto operaci umožňují.

Ke změně asijských víček na evropská se používá přinejmenším dvou metod. Nejčastěji se používá částečné vytváření nadřasové rýhy. Dle potřeby lze také vytvořit tuto rýhu celou.

Při těchto operacích je nutno odstranit přebytečnou kůži a hlavně přebytečný tuk. Je-li epikantus výrazný, je možno tento odstranit. Operace probíhá v lokální anestezii a trvá asi 1 až 1,5 hodiny. Po operaci odchází pacient domů, stehy se odstraňují za 7 až 9 dní.

U této operace nejsou popsány závažné komplikace. Nejčastější lehké komplikace jsou - nedostatečně vytvořená rýha na horním víčku, rozdílná šíře oční štěrbiny, nesouměrná výška rýhy, která je však působí často přirozeněji, než záhyb ve stejné výši. Pokud nedostatky pacientovi vadí, je možno za dva až tři měsíce tyto upravit.